Co se dělo na workshopu Storytelling?!

STORYTELLING

Workshop „Storytelling“ byl koncipován pro profesionály a studenty, kteří chtěli využít příležitosti setkat se s režisérem Isaacem Kerlowem a společně s ním si v průběhu 3 dnů vytvořit a rozpracovat vlastní námět na animovaný film, který může být představen i v největších studiích jako jsou Disney či DreamWorks. Alespoň takto prezentoval Isaac Kerlow všem 10 účastníkům kurzu stanovený cíl.

Úvodní dopoledne uvedlo všechny zúčastněné na stejnou startovací pozici, kde si prošli základní strukturu moderního filmu a vypravěčské „nástroje“ běžně používané v rámci tzv. classical story designu. Pro mnohé účastníky kurzu tedy nešlo o nic nového, protože většina z nich má již se scénáristikou vlastní zkušenosti. Až by se zdálo, že jde o běžný vysokoškolský seminář. Postupně se ale prezentovaný obsah přesunul k reálné praxi v současné světové animované tvorbě a to pomocí rozboru a diskuse nad ukázkovými filmy. Tím kurz rázem získal kreativní náboj. Vedle detailní analýzy filmů, těch skutečně kvalitních i podprůměrných, dostali účastníci na konci prvního dne zadání, aby přišli s vlastním příběhem. Ten měli až do skončení kurzu vypracovávat společně s Isaacem tak, aby bylo možno hotový námět prezentovat potenciálnímu producentovi. V tom spočivala největší hodnota tohoto profesionálního kurzu – kreativní práce pod vedením zkušeného režiséra s konkrétním výstupem v poměrně krátké době.

Classical story design je příběhová struktura, kterou známe (nejen) z klasických hollywoodských filmů. Jak Isaac Kerlow zdůraznil, příběhy je možné vyprávět i netradičně, ale je to mnohem složitější, publikum to nemusí přijmout a hlavně jde o mnohem větší riziko neúspěchu. A když si uvědomíme, že v sázce jsou miliony dolarů, mnoho titěrné kreativní práce a samotný námět nemusí svým obsahem zaujmout mnoho lidí, pak se sázka na klasickou příběhovou strukturu jeví jako praktičtější a snižuje riziko neúspěchu. Ale to neznamená, že takto stavěný příběh musí nutně ztratit svou originalitu, jak je často vytýkano hollywoodské produkci. Ani dokonalá forma vyprávění nenahradí bezcenný příběh, ale i tak může mnohé vylepšit a kdo ví, třeba i odkrýt kouzlo, které si v původním nápadu mnozí nedokázali představit. Můj osobní názor je, že česká animovaná tvorba by měla být příběhově srozumitelnější a méně subjektivně autorská, aby, jak říká vtipně Isaac Kerlow, příběh nebyl pochopen jen samotným autorem a jeho třemi kamarády. Tím se takový film dostává v podstatě od samého počátku do izolace způsobené vlastním autorem a není jasné, komu je vlastně určen (a zda vůbec někomu).

V jednom rozhovoru se Isaac se zmínil, že i v USA jsou animační školy, které kladou důraz na výrazný autorský přístup, ale nejsou příliš známé, protože práce jejich studentů nejsou schopny oslovit širší publikum. Z tohoto praktického pohledu je tedy „pohrdání“ hollywoodským přístupem nevýrazným plácnutím do vody. Umělecká originalita, unikátní nápady a výtvarné zpracování jsou prostředky, jimiž se může česká tvorba vymezit vůči Hollywoodu. Na druhou stranu bychom se neměli bát přijmout od Američanů to, co může dostat českou animaci zpět do světa. Zvlášť v době, kdy si samotná animace jako umělecká forma na sebe musí nejprve vydělat, aby byla vůbec schopna nějaké důstojné umělecké existence.

Postřehy účastníků kurzu hovoří samy za sebe. „Isaac Kerlow nás učil jednoduchý koncept, který je však zárukou stravitelného, zapamatovatelného a funkčního příběhu, když se naplní dobrým obsahem,“ říká Daniel Řehák, scénárista a animátor, a dodává: „Právě umění vyprávět a využít širokých možností animace pro sdělování klasického příběhu je něco, na co jako bychom v české kinematografii zapomněli.“ Pavel Zvěřina, creative director z Frame100r: „Z workshopu jsem si odnesl potvrzení své teorie, že psaní scénáře pro komedii není žádná legrace a napsat dobrý horor nemusí být až takový horor. Jen více takovýchto kurzů a platforem pro setkávání a vzájemné předávání zkušeností.“ Honza Švarc, režisér a animátor od Kluků ve spolek: „Nikdy bych nevěřil, že je možné vykřesat z jakéhokoliv námětu za tři dny slušný příběh, který má hlavu a patu. A ještě podle pravidel.“