Vyprodukovat lze cokoliv, chce to jen chtít a být vidět.

Po třech dnech (a jednom víkendu) následoval jeden den nabitý promítáním evropských kratkých animovaných filmů a především pak pohledem do zákulisí jednotlivých produkcí. V tomto smyslu se očekávání organizátorů naplnila mnohonásobně, protože pozvaní řečníci byli skutečně schopni publikum osobněoslovit a inspirovat. Zaplněný sál v galerii Café Louvre nejprve přívítal Sorena Flenga z dánské produkce Happy FlyFish, která se v mnohém skutečně může nazývat „nezávislou“ už proto, že ji tvoří pouze dva bratři. Mezi spoustu jejich realizovaných filmečků navíc vedle mimořádně vtipné reklamní tvorby patří také studentské a autorské filmy se specifickou originalitou a hravostí. Jak mi Soren sám řekl, měl by se

přestat věnovat nezávislé produkci autorských filmů, které jsou náročné na realizaci, ale prostě si nemůže pomoci. Ona i ta komerční práce musí mít v sobě kvalitní umělecký rukopis, aby vystoupila z řady „tancujících šampónů“. I v tom spatřuji Sorenovu relativní nezávislost: dělá animaci z přesvědčení, že má smysl namáhat svůj mozek nejen pro peníze. A v mnohém je Sorenův přístup vidět i na jeho komerční práci, která na mne působila svěže, odvážně a beze strachu experimentovat (česká

reklama tuto odvahu zřejmě nezná) s využitím pestré kombinace různých animačních technik (ne pouze 3D). Ale především jde o vtip a přiběhový obsah, který Soren zdůrazňuje bez ohledu na formu. Příběh a také prezentace hotového filmu jsou vším. Soren take připomněl, že nejen pro začínající tvůrce jsou nejdůležitější mezinárodní akce, kde se mohou sejít s producenty. Stojí to úsilí a peníze, ale přináší to své ovoce. V opačném případě je to stejné jako když vznikne film, který nikdo nikdy neviděl. Hranice v EU neexistují, česká animace nemůže existovat bez zaměření se na zahraničí. V tomto kontextu považuji za užitečné, že všechny příspěvky byly pouze v anglickém jazyce.